Metody kritického myšlení: poznejte fake news

Co je fake news? Jste schopni rozeznat pravdivý text od dezinformace? Lživých zpráv se dnes objevuje stovky a tisíce. Kritické myšlení vám pomůže orientovat se v textu a analyzovat množství názorů a informací. Pojďme se podívat na 5 metod kritického myšlení, díky kterým poznáte fake news.

 

 

Kritické myšlení je klíčem k pravdě

V současnosti jsme zahlceni informacemi. Především díky masmédiím, tedy hromadným sdělovacím prostředkům, jako jsou internet, televize, rádio a noviny. Patří do nich i jinak tištěné, zvukové, světelné a prostorové propagační materiály.

 

Pozor na fake news a dezinformace

Černé na bílém bohužel nikdy v historii, a už vůbec ne dnes, neznamenalo 100 % pravdu. Lživé, klamné a falešné informace (tzv. dezinformace) tu s námi byly od počátku věků. Nevíte, čím se vyznačují a jak je poznat? Jak se nestát další osobou, která dezinformace šíří? Odpovědí na tuto otázku je kritické myšlení (jinak také kritický postoj nebo kritičnost).

 

Dezinformační texty i upravené fotografie

Češi tráví množství času na internetu. Nejvíce překvapivě nikoliv na sociálních sítích, ale tím, že hledají informace. Rešerše literatury a její ověřování přitom není vůbec jednoduché.

V roce 2017 vydala společnost Socialbakers, zabývající se analytikou sociálních sítí, průzkum, podle nějž tvoří fake news:

 

  • Z 87 % odkazy.    
  • Z 10 % fotografie.    
  • Ze 3 % dezinformační videa.

 

Dezinformace bývají nebezpečné především z toho důvodu, že jsou uvěřitelné a doplněné o fotografie. Množství informací se přitom dá vyčíst právě z obrázku přiloženého k samotnému článku nebo z klíčových slov v textu.

 

Co je kritické myšlení a proč se k němu uchýlit?                  

Kritické myšlení pomáhá jednotlivcům rozeznat dezinformace a fake news, které se častokrát nacházejí na neznámých, leč profesionálně vypadajících, zpravodajských serverech.

Zaujmout kritický postoj rozhodně není jednoduché. Co dělá člověk, jenž ovládá kritické myšlení?

 

  • První dojem, obecné mínění či naléhavé sdělení bere s rezervou.
  • Šířené a sdílené názory důvěřivě nepřebírá.
  • Umí se na věc dívat s odstupem a odlišným pohledem.
  • Má či si umí vytvořit vlastní názor. Činí tak na základě zkušeností a znalostí vlastních či informovanosti a kvalifikovanosti jiných.

 

Trochu vám s tím pomůžeme: metody kritického myšlení

Studie výzkumníků z Princeton a New York University, publikovaná v časopise Science, ukazuje, že kritické myšlení postrádají často starší ročníky. Uživatelé Facebooku starší 65 let totiž až čtyřikrát pravděpodobněji než mladí mohou sdílet fake news. Avšak ani mladiství a ti, kteří jsou ve věku jejich rodičů, nejsou bez viny.

Představujeme vám 5 metod kritického myšlení a věříme, že díky nim lépe rozeznáte fake news a dezinformace od pravdivých zpráv.

 

1. Brainstorming a brainwriting

V obou případech se jedná o skupinovou techniku, jejímž cílem je generování velkého množství nápadů. Skupina dokáže vymyslet více, než co by dokázal vytvořit jednotlivec. Brainstorming i brainwriting využívá divergentní (kreativní) myšlení, ale také konvergentní (logické) myšlení. Na konci těchto technik se hledá nejoptimálnější řešení.

 

2. I. N. S. E. R. T.

Metoda I. N. S. E. R. T. je jako stvořena pro ty, kteří chtějí mít kritické myšlení. Čtenář si do čteného článku dělá poznámky v podobě několika značek:

 

  • Fajfka – informace v souladu s našimi dosavadními znalostmi.
  • Plus – nová a zároveň přínosná informace.
  • Mínus – informace v rozporu s našimi dosavadními znalostmi.
  • Otazník – nová a překvapivá informace, o které chcete vědět více.

 

Čtenář se k poznámkám musí vracet. Tím si doplňuje nové informace, staré si ověřuje a ujasňuje, hledá odpovědi na dosud nezodpovězené otázky. Díky metodě kritického myšlení s názvem I. N. S. E. R. T. si čtenáři ujasní myšlenky a dokážou přijít s objektivními stanovisky. 

 

3. Myšlenkové mapy

Myšlenková mapa (také mentální mapa) pomůže tvůrci vidět veškeré vzájemné vztahy a souvislosti zkoumané problematiky. Ne nadarmo bývá označována za „nejlepší pomůcku pro přemýšlení“. Kresby na papíře napodobují procesy probíhající v mozku, přičemž naše “hlava” pracuje na maximum.

Princip myšlenkové mapy je jednoduchý. Do středu si zapište klíčovou myšlenku (jádro) problematiky. Heslovitě zakreslete vše, co vás ke klíčovému objektu napadne a následně hesla propojte linkou. Takto vznikne několik větví klíčových slov (eventuálně ilustrací) a výsledkem je řetězení od jádra myšlenkové mapy až po zpočátku nedůležité nebo málo zřejmé souvislosti. Toto grafické uspořádání klíčových slov bývá často využíváno k učení, plánování nebo řešení problémů.

 

4. Pětilístek

Metoda kritického myšlení pětilístek stojí na shrnutí informací a názorů do termínů, jenž popisují danou problematiku. Školy, které chtějí studenty s kritickým myšlením, často aplikují právě tuto metodu. Výhoda spočívá v její jednoduchosti a časové nenáročnosti. Připravte si pět řádků.

 

  • První řádek – jedno slovo, téma či námět (nejčastěji podstatné jméno).
  • Druhý řádek – dvě slova, popis tématu či námětu (vlastnosti).    
  • Třetí řádek – tři slova, dějová složka tématu či námětu (ptáme se na otázku co dělá nebo co se odehrává).    
  • Čtvrtý řádek – čtyři slova, cokoliv související s tématem či námětem (sloveso lze vynechat).
  • Pátý řádek – jedno slovo, synonymum rekapitulující podstatu námětu (nemusí se jednat o podstatné jméno).

 

Učitelé metodu často obměňují a deformují také v závislosti na mentální vyspělosti dítěte. Není skvělé pracovat na kritickém myšlení už od raného dětství?

 

5. V-Ch-D        

Metoda V-Ch-D, tedy zkratka pro slova Vím - Chci vědět - Dozvěděl jsem se, se také využívá hojně ve školách jako skupinová technika. Postup je jednoduchý. Vytvořte si s přáteli či kolegy tabulku se třemi sloupci a myslete na to, že do nich budete zapisovat pouze ucelené informace. Hesla nejsou dostačující.

 

  1. Sloupec V (vím) – během pěti minut zapište do sloupce vše, co o dané problematice víte nebo se domníváte, že víte. Nenechte se zastavit tím, že si nejste     stoprocentně jisti. Vše se dá v budoucnu opravit. Následně při     brainstormingu vyslechněte práci jiných a případně doplňte do sloupce V poznámky přátel či kolegů.     
  2. Sloupec Ch (chci vědět) – poznamenejte si veškeré otázky k tématu a následně se podělte se „spolupracovníky“ o své zápisky. Skupinovým brainstormingem o daném tématu diskutujte a k pochybným údajům a myšlenkám doplňte otazník.
  3. Sloupec D (dozvěděl jsem se) – zapište si veškeré nové informace, které jste se o dané problematice dozvěděli.

 

Po vyplnění všech sloupců přichází na řadu opět brainstorming, během něhož si všichni účastníci ověří, že vše ve sloupci „Vím“ je pravdivé, nepotřebuje opravu ani další upřesnění.

 

Bojíte se dezinformací a fake news a na ověřování informací nemáte čas?

Kvalitní rešerše literatury vám může zabrat hodiny a hodiny. Informací v novinách, televizi a na internetu existuje tolik, že je obtížné se v nich orientovat.

Lidé začínají ve velkém množství případů využívat služeb virtuálního asistenta myTimi právě pro rešerše literatury.

 

  • Rešerše k různým tématům i projektům.
  • Ověřování informací.
  • Marketingové průzkumy.
  • Přehledy kurzů a lekcí, vzdělávacích i sportovních.
  • Přehledy důvěryhodných firem, dodavatelů, produktů a kontaktů.

 

Kritické myšlení a ověřování informací je pro službu myTimi samozřejmostí. Vy sami jste ještě nezačali využívat našich služeb? Kdy jindy, než teď, kdy od nás dostanete na vyzkoušení kredit v hodnotě 300 Kč ZDARMA! Dezinformacím a fake news řekněte sbohem, ušetřete čas a starosti hoďte za hlavu.

 

Abyste mohli používat myTimi naplno, prosím, potvrďte souhlas s našimi pravidly soukromí. Více informací: zdeSouhlasím