Přemýšleli jste někdy o tom, co vše váš foťák umí? Na co slouží všechna tlačítka a co znamenají ty různé zkratky? V tomto článku vám ukážeme, jak ovládat manuální nastavení vašeho fotoaparátu a rozšířit si tak škálu možností při focení.
Přepněte do manuálního nastavení a naučte se fotit jako profesionál
První krok je uvedení foťáku do manuálního režimu. Většina fotoaparátů má otočné kolečko s podobnými symboly, které vidíme na obrázku níže. Pro úplné začátečníky fungují velmi dobře automatické či poloautomatické režimy. Pro naše účely ale volíme písmeno „M” (= manuál), protože chceme mít náš foťák plně pod kontrolou.
Teď teprve začíná ta pravá zábava a pro někoho možná pořádný zmatek. U plně manuálního režimu nám fotoaparát nabízí následující rozhraní na LCD displeji, ve kterém má pravděpodobně normální člověk (nefotograf) úplný guláš. Pojďme si společně projít okénko po okénku a vysvětlit, co symboly a čísla znamenají.
(Náhled rozhraní manuálního nastavení Canon fotoaparátu. Pokud používáte jinou značku, tak ta samá čísla/symboly najdete také, nicméně budou v jiném rozložení.)
1. Jak vyfotit pohyb nebo noční oblohu: Manuální nastavení rychlosti závěrky
Celé kouzlo je v našem případě schováno v prvních dvou řádcích. První číslo (1/2000 v našem příkladu) je tzv. rychlost závěrky, neboli čas, který trvá fotoaparátu vytvořit snímek. Časy se většinou u základnějších fotoaparátů pohybují od 1/4000 (čtyř tisícina sekundy) až po 30 sekund. Taková 1/4000 je dobře využitelná například na sport, na nějakou akci, kde potřebujete zmrazit pohyb a vidět každé zrnko písko, které odlétá od pneumatiky cyklisty, který projíždí kolem vás. Naopak dlouhý čas 30 sekund se používá například na noční oblohu nebo na focení plynoucí vody, kde chcete vytvořit efekt hladké vody.
2. Ostré nebo rozmazané pozadí: Manuální nastavení clony
Dalším bodem našeho menu je clona (F 8.0 na našem obrázku). Clona značí hloubku ostrosti. Zde se dostáváme do kombinace spolupráce s objektivem, který využíváte. V tomto případě jsou rozhodující parametry objektivu a závisí čistě na tom, jakou clonu vám dovolí. Clonové číslo se běžně pohybuje od 4.0 až po 32 u základních setových objektivů. Čím nižší clona, tím více oddělíte ostřený bod od zbytku fotografie. Využijeme-li vyššího čísla, dosáhneme ostré fotografie ve všech rovinách. Nižší clonová čísla využíváme na focení, kde chceme tvořit hloubku snímku – nejčastěji portréty.
Na fotografování komerčních produktů se nejčastěji doporučuje clonové číslo mezi 8–11, abychom dosáhli ostrosti na celém objektu. Vyšší clonové číslo můžeme doporučit třeba na krajinářskou fotografii nebo na jakoukoli fotografii, kde chceme mít vše ostré. Vždy záleží na našem účelu a cíli.
(Na prvním obrázku si můžeme všimnout diametrálního rozdílu mezi paní, na kterou je zaostřeno, a pozadím, které nelze rozpoznat. Druhý snímek se liší tím, že auto, které dotváří kompozici snímku, je stále rozeznatelné a do určitého bodu vzdálenosti i ostré. Poslední snímek vpravo je ostrý ve všech rovinách a není poznat, kam přesně bylo zaostřeno.)
3. Světlo a šum ve fotografii: Manuální nastavení ISO
Posledním bodem „svaté trojice” manuálního nastavení fotoaparátu je ISO. Hodnotu ISO můžeme zjednodušeně popsat tak, že pokud ji budeme manuálně zvyšovat, tak dosáhneme zesvětlení fotografie. Citlivost ISO se běžně pohybuje mezi hodnotami 100-32000 (méně i více u některých modelů fotoaparátů). Pozor na velké rozpětí. V ideálním případě fotografujeme na nejnižší ISO, aby fotografie neměla přehnaný šum (pokud to není cílem). Čím vyšší ISO, tím více šumu do snímku přidáváme.
4. Světlý, tmavý nebo perfektní: Kontrola expozimetru
Tím se dostáváme do finále, a to k expozimetru, kterým (díky bohu) již všechny moderní foťáky disponují. Na našem obrázku výše najdeme v druhém řádku číselnou osu (-3..2..1..0..1..2..+3). Je to nejlepší přítel fotografa (hned po skvělém asistentovi), protože podle této linky fotograf pozná, zda bude výsledný snímek tmavý, světlý nebo perfektní. Využíváme této inteligentní pomůcky k exponování. Pro začátečníky je důležité se snažit pracovat někde kolem čísla 0, kde by snímek měl být ideálně vyvážený. Záleží, v kterém bodě budete expozici měřit. Existuje „tahák”, který se nazývá expoziční trojúhelník. Každý z výše zmíněných parametrů ovlivňuje výslednou expozici (zda bude snímek tmavý, světlý nebo v pořádku). Následující grafika slouží k jeho pochopení.
Nicméně bez tréninku se fotografem přes noc nestanete. Je důležité vytrvat, zkoušet a vzdělávat se. V moment, kdy pochopíte výše zmíněné „naše” 2 řádky v nastavení, tak máte vyhráno.
Nevěříte si? Nechte fotografování na nás
S fotografováním teprve začínáte a nejste si jistí, jestli zvládnete profesionální fotografie třeba pro marketing svého e-shopu nebo na profesionální prezentaci na webu? Nechte fotografie na nás. Rádi vám vymyslíme a vytvoříme veškerý obsah na míru.
